BILLY GIBBONS * Hardware (recenzia CD)

billy_gibbons

 

   V červnu 2021 vyšlo Billy Gibbonsovi třetí sólové album „Hardware“, na němž se kytarista, zpěvák, skladatel a producent, proslavený svým působením v ZZ Top, ani tak nesnažil vymanit ze zajetých kolejí osvědčených hudebních postupů, jako spíše něco vymyslet v době kovidových karantén a zrušených turné, aby se neukousal nudou.

   Když mu jednoho dne zavolal bubeník Matt Sorum (Guns N’Roses, Velvet Revolver, The Cult), aby spolu něco natočili, vydali se autem do kalifornské pouště v okolí Joshua Tree, aby se zde zavřeli do studia Escape a začali tvořit. Přidal se k nim ještě kytarista Austin Hanks (s oběma hudebníky už Gibbons spolupracoval na předešlé sólovce „The Big Bad Blues“) a producent Mike Fiorentino. Baskytaru si přehazovali technici a studioví inženýři. Oprášili nástroje, Gibbons našel kytaru Fender Jaguar, Hanks hrál na Fender Jazzmaster a zde se zrodilo dvanáct písní pro nové album „Hardware“. Název je poctou zesnulému Joe Hardymu, jenž nahrával ve studiu se ZZ Top a Gibbonsem už od 80. let.

   Matt Sorum je spoluautorem jedenácti písní alba, jen „Hey Baby, Que Paso“ je cover verzí skupiny Texas Tornados. Je to tak trochu tuctový „kolovrátek“, kde se střídavě zpívá anglicky a španělsky a jen foukačka s kytarovým sólem celou záležitost drží nad vodou. Poznávacím znakem texaské trojky ZZ Top byly vždy zatěžkané kytarové riffy a těch je na albu hojně, např. už v úvodní „My Lucky Card“. Melodické vypalovačky, jako je „She’s On Fire“, v níž Billy Gibbons popouští uzdu při sólování či „West Coast Junkie“, hrají na albu prim. Na té druhé je slyšet pulzující kytara ve stylu „surf music“, s nímž se proslavil dnes už zesnulý kytarista Dick Dale. Valivé texaské boogie, jako v písni o tancování, „Shuffle, Step & Slide“, nesmí chybět a pokud si myslíte, že vše zní „na jedno brdo“, tak ouha.  Taková zajímavě experimentální skladba, „Spanish Fly“, je přímo nabitá všemožnými kytarovými a studiovými efekty a její aranžmá hýří vynalézavostí. Mezi naprosté vrcholy řadím píseň „Stackin’ Bones“, na níž hostují Larkin Poe, jinak sestry Rebecca a Megan Lovellovi. Tahle blues-rocková lahůdka má úžasný tah na bránu zejména díky jejich šťavnatým vokálům a   ohnivé slide kytaře Megan.

   Billy Gibbons zpívá svým zdrsnělým basbarytónem a někdy slova jen tak cedí přes zuby, jako je tomu např. v bluesové baladě „Vagabond Man“. Chvílemi si člověk myslí, že poslouchá Toma Waitse.

   Nahrávání v poušti je nejvíce slyšet ve výtečné skladbě „Desert High“, v níž ledabylý polozpěv, hudební doprovod a aranžmá působí jako hudba z filmu.

Skoro cítíte ten horký a suchý vzduch, registrujete chřestýše, ještěrky, dravce na obloze, vytí kojotů… V textu je narážka na Jima Morrisona s přezdívkou King Lizard, na vzdálené LA či Death Valley, ale také na zpěváka Grama Parsonse, jenž v Joshua Tree National Park zemřel v roce 1973 ve věku 26 let.

   Úžasně působivá píseň, jež má tu pravou atmosféru.

Billy Gibbons na albu „Hardware“ nepřichází sice s ničím novátorským, ale ve svých 71 letech má stále kupu nápadů a chuť na pořádný rockec. Nic nenasvědčuje tomu, že by po smrti svého parťáka, baskytaristy a spolufousáče, Dusty Hilla, rozpustil ZZ Top a to je jedině dobře.

* * * *

MILAN POLÁČEK

 

 

 

Článok patrí k časopisu: