Zpracování českých a moravských lidových písní se v Československu věnovalo mnoho umělců, namátkou připomeňme Jaroslava Hutku, Dášu Voňkovou, ostravské Bukanýry. Později na ně navázali 1. Českomoravská nezávislá hudební společnost potažmo Čechomor, který se dal komerčnější cestou. Jejich bývalý spoluhráč Jiří Hodina prosazoval „čistější“ formu lidovek v souboru Marcipána v tomto duchu pokračuje i nadále s triem Mantaban. O své pojetí se snažili také Cimbal Classica Žalman a spol., zatímco takový Tomáš Kočkose svým Orchestrem posouvá lidové písně více do world music.
Každý z výše uvedených umělců šel nebo stále jde svou cestou. Někteří nadále dbají na zachování původnosti a čistoty zpracování, jiní se neštítí lidovky aranžérsky „přicukrovat“, aby se takto v pozlátku zabalené hudební produkty hrály v rádiích a dobře prodávaly.
A pak se někde jako zjevení objeví soubor BraAgas se svou jinakostí, invencí a božskými hlasy. Dámy v něm hrají přesilovku čtyři na jednoho a po letech vydatného čerpání z pramenů evropských kultur (sefardské písně Španělska, Galicie i Středomoří) a zpívání cizími jazyky, rozhodla se vůdčí osobnost, Kateřina Göttlichová, popasovat se s češtinou a lidovými písněmi. Vybíralo se převážně z moravských zpěvníků a sbírek, např. Sušilovy.
Na šestém řadovém albu O ptácích a rybách se jich objevuje třináct a společným jmenovatelem jsou textové zmínky o této zvířeně. Jen dvě z nich, Husičkya Brodil Janík koně jsou známější.
Od dalších umělců a souborů zabývajících se lidovou hudbou se však BraAgas liší nezvyklými aranžerskými postupy, křišťálově čistými vokály a vše ozvláštňují středoevropskému uchu exoticky znějící nástroje, jako jsou nyckelharpa, cistera, šalmaj, šalimo, kaval apod.
Pozoruhodná je dynamika v instrumentaci písní, která je patrná hned od úvodní Aj ty ptáčku kraholáčku. Chvílemi máte představu, že to zpívá Lenka Dusilová s Čechomorem, ale jen do chvíle, než vás BraAgas zahrnou aranžerskými fajnovostmi a objevným zpracováním moravských lidovek. Taková píseň Uliankaje toho příkladem. Začíná perkusemi, na než se nabalují vícehlasé vokály a postupně se v mezihře přidávají nezvyklé nástroje, jež písni dodávají vůni exotických dálek a to navzdory českému zpěvu. Michala Hrbková s Kateřinou Göttlichovou se předhánějí, která bude znít víc sexy. Obě mají skvělý drive a zapálení v hlase.
Brodil Janík koně začne pozvolna a pak dostane grády díky pestré aranži a plnější instrumentaci. Podobně je tomu i v písni Janek můj, která má navíc až nakažlivý taneční rytmus. Jen škoda, že takových písní není na albu více.
Klarinetová mezihra dává písni Vlaštověnka až klezmerový nádech. Originální aranžmá ve stylu world music zdobí také píseň V čirém poli stojí zámek s nápaditým svistem šavle utínající hlavu nebohé Aničce.
Latinsko-americké rytmy zaznějí v písni Zezulenka a nádherná akustická kytara zdobí Spieše sa rozlúčí s duetem Michaly a Jana Hrbkových.
Když si odmyslíme krutost lidových textů plných poprav, šibenic, utonutí a mordů, je radost poslouchat, jak s lidovými písněmi naložila skupina BraAgas.
****1/2
MILAN POLÁČEK