John Prine se narodil v roce 1946 ve městě Maywood, ve státě Illinois. Ve čtrnácti ho začali učit hrát na kytaru jeho dědeček s bratrem. Po dokončení střední školy v Chicagu se nechal naverbovat do americké armády a podobně jako Elvis Presley byl převelen do tehdejšího Západního Německa. Po návratu z vojenské služby se do Chicaga vrátil a živil se jako pošťák. Už při doručování pošty se mu v hlavě rodily útržky melodií a texty budoucích písní.
On však nikdy nevěřil tomu, že ho kdy někdo bude mít zájem poslouchat. Po práci chodil do klubů na pivo a poslouchat chicagské písničkáře. Psal se rok 1969 a Prine v jednom takovém podniku nesouhlasně kroutil hlavou při poslechu jakýchsi neumětelů při večeru „open mike“, kde mohl každý zkusit zaujmout publikum. Nechal se vyhecovat k tomu, aby tedy ukázal on, co umí. Po třech písních mu majitel klubu nabídl, zda by nechtěl vystupovat nastálo a za prachy. V jednom z podobných klubů ho zaslechl známý filmový kritik Roger Ebert, jenž velmi ocenil Prineovo vystoupení a požádal Krise Kristoffersona, jenž v té době vystupoval v Chicagu, aby si přišel Prinea poslechnout. Tím ho vlastně oba objevili světu a v roce 1971 vydal John Prine své eponymní album u Atlantic Records. Písně, jako např. Illegal Smile, Sam Stone, pojednávající o vojenském veteránovi závislém na drogách, Angel From Montgomery o ženě středního věku toužící po lepším životě, Hello In There, kterou dodnes zpívá na koncertech Pavel Žalman Lohonka jako „Píseň malých pěšáků“, Dear Abby či Paradise, patřily k tomu nejlepšímu, co Prine složil, i když velký hit nikdy neměl.
John Prine nebyl jen zpěvákem, skladatelem a kytaristou country-folku, ale v roce 2001 si zahrál i ve filmu „Daddy & Them“ po boku Billy Bob Thorntona. Jeho píseň „In Spite Of Ourselves“ dělala podkres závěrečným titulkům.
Prine byl nominován na Grammy jedenáctkrát a dvakrát vyhrál, poprvé v roce 1992 za album „Missing Years“ a podruhé v roce 2005 za „Fair & Square“, obě v kategorii „Nelepší album moderního folku“. V roce 2016 vyhrál Prine cenu za literární a textařské umění v Bostonu, kde se ročně udělují ceny dvě. Spolu s ním byl oceněn také Tom Waits s manželkou/spoluautorkou Kathleen Brennan. V porotě zasedli umělci zvučných jmen, Peter Wolf, Rosanne Cash, Paul Simon, Elvis Costello, Bono nebo literát Salman Rushdie.
John Prine postupně vydal 18 studiových alb, 5 živáků, 2 kompilace apod. Posledním studiovým albem je „The Tree Of Forgiveness“ z roku 2018, které dosáhlo z Prineových alb nejvyššího umístění na žebříčku 200 alb Billboardu a sice 5. příčky.
Tento „bard nižší střední třídy ze Středozápadu USA“ propojoval texty lyrické i satirické, humorné i plné patosu, ale vždy ze života obyčejných lidí, kterým nepřeje štěstí, rozpadají se vztahy nebo se protloukají životem. V jeho textech se snoubila tvrdá životní realita s nadsázkou a vtipem.
V roce 1998 mu operovali na krku tumor, po němž mu zůstala nejen hluboká rána, ale kvůli poškozenému nervu byly zasaženy hlasivky. Od té doby zpíval drsnějším a hlouběji posazeným hlasem, a tak si své písně transponoval do jiných tónin. Jeho zdravotní potíže pokračovaly v roce 2013, kdy mu kvůli rakovině vyoperovali jednu plíci. John Prine, který zemřel dne 7. dubna 2020 v Nashvillu ve věku 73 let na koronavirus zřejmě díky oslabené imunitě organismu.
Byl uznávaný kolegy z branže a sám Bob Dylan o jeho tvorbě řekl, že „čiší proustovským existencionalismem s volnou asociací myšlenek ze Středozápadu na entou. A píše krásné písničky.“
Před mikrofonem vypadal Prine jako naprostá anti-hvězda s hlavou nachýlenou nastranu, aby zakryl svou hlubokou jizvu, s plachým pohledem do hlediště, v němž jakoby hledal spřízněnou duši. Rozzářil se však úsměvem vždy při potlesku po každé písni.
V roce 2017 vydal Prine soubor textů, akordů, poznámek a fotografií s názvem „John Prine Beyond Words“. A v roce 2019 byl uveden do „Songwriters Hall Of Fame“. Svou tvorbou ovlivnil hodně umělců a sám patřil mezi nejuznávanější folkové a country umělce za posledních 50 let. Nejnovější ocenění pochází z letošního roku a to udělení Grammy za celoživotní dílo.
John Prine (October 10, 1946 – April 7, 2020)
Prine nikdy nepatřil mezi slavné a bohaté umělce, jakými byli Cohen, Cash, Kristofferson či Dylan. On byl spíše "dělníkem na vinici múzy”. A taky mu dali přezdívku „Mark Twain americké hudby“. Takového si bude Johna Prinea pamatovat jeho věrné publikum.
MILAN POLÁČEK