Všetky albumy českého bluesmana – jedinečného speváka a hráča na fúkaciu harmoniku – Mateja Pteszeka, sa stretli s pozitívnou odozvou u priaznivcov blues, aj u recenzentov, a to nielen v našom časopise. Matej, ktorý je okrem iného obdarený okom fotografa a pútavým jazykom reportéra, sa presťahoval do juhoamerického Ekvádoru. Nesedí však na jednom mieste, ale cestuje po krajinách svojej milovanej Latinskej Ameriky a zbiera postrehy, o ktoré sa hodlá ďalej podeliť. Svoje minireportáže publikuje pravidelne na facebooku a v prestížnom nakladateľstve Galén vyšla nedávno aj „Mateova“ kniha o živote v Latinskej Amerike POSEKEJ SI TEN TRÁVNÍK, NEJSOU VIDĚT HADI. O tom, že neprestal byť aktívny ani ako hudobník svedčí aj táto jeho reportáž:
kytarista Johny El Camion Iniguez, foukačkář a zpěvák Matěj Ptaszek,
v pozadí se nachází zvukař Miguel
V prvním srpnovém týdnu 2015 se uskutečnil osmý ročník prestižního mezinárodního festivalu Quito Blues v hlavním městě jihoamerického Ekvádoru, který hostil takové hvězdy bluesového žánru jako Lurrieho Bella z USA, Carlose Elliota z Columbie, Gabriela Gratzera z Argentiny, nebo Gustava Sanchéze Hesse z Paraguaye. Co jméno, to osobnost, co osobnost, to nádherná muzika nejen od delty Mississippi či z Chicagských klubů.
Festival se započal workshopy a přednáškami již v úterý. Ve středu jsem měl v překrásném sále Divadla Prométeo tu velikou čest přednášet zhruba stopadesáti posluchačům o diatonické harmonice a jejím uplatnění v Blues. Hodinová odborná přednáška ve španělském jazyce, kterým hovořím jen půl roku, byla pro mne první velikou výzvou na tomto festivalu, kterou jsem podstoupil. V ten samý den jsem zhlédl dílnu kytaristy a zpěváka Gabriela Gratzera, šéfa úspěšné Bluesové školy v Buenos Aires. Byl to nejosobitější a nejzajímavější workshop, který jsem za poslední léta měl čest zhlédnout.
Pato Recalde
Samotné koncerty začaly ve čtvrtek, kdy se na scéně objevila první kapela z dvacítky pozvaných bluesových uskupení, a to výborný Camaleon Jazz Blues Combo. Následoval vynikající bluesman z Paraguaye Gustavo Hesse s uznávaným Argentinským odborníkem na bluesovou hudbu Gabrielem Gratzerem a další skvělé party jako například osobití a nesmírně energičtí ekvádorští Los Tigres de Chaulafán. Čtvrteční večer vyvrcholil vynikajícím koncertem špičkového představitele Chicagského žánru a syna velké Bluesové Legendy Carreyho Bella, Lurriem Bellem, a zakončil se skvělým vystoupením dámské kapely Las Hijas de Janis z Argentiny. Páteční odpoledne zahájili osobití Totah Blues, následoval skvělý Daniel Bahamondes z Chile, poté vystoupil originální Blues gang, následoval Montenegro Blues, a poté jsem mohl shlédnout výborný projekt organizátora celého festivalu Pata Recaldeho, Blues project Rolling. Bohužel, ten večer došlo k nepříjemné a smutné události. Druhý v pořadí očekávaný koncert Lurrieho Bella se nemohl konat, nebot´ Lurrie Bell měl natolik vážné zdravotní komplikace, že byl těsně před samotným koncertem jeho vynikající kapely sanitkou tamní rychlé pomoci odvezen do místního špitálu.
Dostalo se mi od organizátorů obrovské pocty zastoupit Lurrieho Bella a nahradit jej v hlavním čase, kdy před podiem čekalo na vystoupeni zdravotně indisponované bluesové legendy tisícovka diváků... Opravdu nevděčný a nezáviděníhodný úkol. Větší nervy jsem snad neměl ani před maturitní komisí. Naštěstí desetiletá zkušenost z evropských festivalů zvítězila nad nervozitou a našemu Black Celii Blues Bandu se dostalo od diváků velikých ovací, nadšeného aplausu a dvou přídavků. V sobotu ráno jsem musel již odjet na další koncert do Ibarry a tudíž mi utekly tak skvělé kapely jako Mo Blues z Argentiny, či Kolumbijská Bluesová hvězda - kytarista a zpěvák Carlos Elliot.
Všem organizátorům Quito Blues patří obrovský dík!!! Mimochodem, třídenní festival nabitý vynikajícími a osobitými bluesmany byl včetně dvoudenních workshopů pro všechny diváky ZCELA ZADARMO... Miluju Ekvádor!
MATĚJ „MATEO“ PTASZEK
Foto autor
