Americká rocková kapela Tesla, jež byla založena v roce 1981 v kalifornském Sacramentu, vydala 27. 3. živé a převážně akustické album „Five Man London Jam“, a to ke 30. výročí vydání podobného živáku, „Five Man Acoustic Jam“. Tomu se dostalo nejen kritické chvály, ale album dosáhlo v prodeji platiny a dostalo se do TOP 20.
Tesla se na živém albu z Londýna rozhodla jít podobnou cestou a připomnět mnohé hity z onoho třicet let starého alba, doplněné o novější písně. Živé album dokumentuje vystoupení před asi třiceti pozvanými hosty jednoho červnového večera roku 2019 ve studiu Abbey Road v Londýně. Tesla byla často zařazována do škatulek heavy metalu či blues metalu a svou tvorbou i vystupováním se velmi odlišovala od v 80. letech populárních glam-rockových bandů s natupírovanými vlasy, ohozy z kůže a makeupy. Tento rockový kvintet se však nebojí ani v současnosti změnit hudební fazónu ve svých sonických „záletech“ a upravit své letité hity a pár novinek do akustických podob.
Už úvodní boogie „Cumin’ Atcha Live“, s bluesovou slide kytarou, je skvělým otvírákem a skladba „Trucking“ od Grateful Dead přechází nenásilně v jeden celek. Jedním z vrcholů alba je hned druhá skladba „Tied To The Tracks“, jedna z novinek z loňského alba „Shock“. Chytlavá melodie navozuje stounovskou atmosféru, bottleneck a skvěle šlapající Tesla, toť první zákusek hned zkraje. Promyšlená dramaturgie výběru skladeb (není to však best of) střídá rychlejší písně s baladami a původní tvorbu s cover verzemi, např. beatlovskou „We Can Work It Out“, jejíž text by si měli vzít k srdci lidé v USA při dnešních rasových nepokojích a násilí.
Píseň „What You Give“, jež je považovaná za jejich nejlepší rockovou baladu, trvá přes sedm a půl minuty a celé skladbě dominuje gibsonka skvělého kytaristy Franka Hannona. Zpěvák Jeff Keith občas zklouzne do „rašplového skřeku“ a na to si člověk buď zvykne nebo vám půjde proti srsti. Další velmi vydařenou baladu vybrala Tesla z alba „Shock“ a tou je „Forever Loving You“. Kytary Franka Hannona a Dave Rudea spolu s vokály jakoby v Abbey Road vyvolávaly ducha The Beatles. Druhým vrcholem alba je pro mně skladba „Miles Away“ z alba „Into The Now“ (2004) s neskutečným valivým úvodem a s neúprosnou dynamičností, při níž se zeppelinovský hnací motor rytmiky žene kupředu jak o závod. Oba výše zmínění kytaristé opět předvádějí své umění.
Závěr alba patří písni „Love Song“, v níž zdvojené klasicky znějící kytary jsou opravdovou lahůdkou. Aby se nehrálo jen unplugged, patřičně nabroušená elektrická kytara rozčeří poklidné akustické hladiny, neboť málo platné, Tesla rovná se tvrdý rock.
Z živého alba čiší radost, pohoda a uvolněnost a to se odrazilo na celkovém výkonu kapely. U akusticky hrané hudby se nedají nedostatky zakrýt hlasitostí nástrojů. Pětice hudebníků Tesly ukázala naprostou muzikantskou vyzrálost a písně v akustickém hávu dostaly prostor k nadechnutí. Špičkové muzikantství a inspirace v písních sahající až ke kořenům blues. Takový je nový živák Tesly.
****
MILAN POLÁČEK