Romek Hanzlík
Narozen 20.11.1961 v Sudetech
Vyrůstal v Teplicích, kde založil první kapelu, se kterou hrával na čajích po dobu gymnazijních let. Od základky chodil do třídy s Mírou Wankem, se kterým pak hrál dlouhé roky ve skupinách FPB, Už jsme doma a Freak Show Live Orchestra. V roce 1996 založil hudební agenturu, kterou prošla řada předních alternativních kapel, od Plastiků, Garage po Ivu Bittovou. V současné době zastupuje Jiřího Schmitzera, Už jsme doma, Zuby nehty, Plastic People a další. Byl také 16 let managerem Psích vojáků, a po smrti Topola realizoval jako producent film Takovej barevnej vocas letící komety. Založil několik festivalů. Sbohem a řetěz, Slet bubeníků a Festival nepopulární hudby Eurotrialog Mikulov, který letos oslaví 20 let. Kromě toho získal dvě ceny Czech Press Photo jako fotograf, vydal několik knih, a jako cyklista pravidelně publikuje také v časopise Cykloturistika.
Foto Věra Drápalová
Bittová/Dusilová/Načeva: Spolu
S kolegou Tomášem Paletou jsme uvedli do života toto neobvyklé spojení tří neobyčejných div. Dva koncerty jsme natočili jako audio a jako video. A teď jsem do toho ponořen, protože poslouchám všechny nahrané písničky, abych vybral ty, které zařadíme na album, které k tomu chceme vydat. Když koncerty organizujete, moc si je neužijete, spíš člověk vnímá celkovou atmosféru. Teprve teď, se sluchátky na uších, si vychutnávám všechny ty drobné nuance, které dámy vymyslely a jsem touto hudbou uchvácen. Máme se na co těšit!
Filip Topol
Při přípravě filmu jsem poslouchal Psí vojáky pořád dokola, abychom s režisérem vybrali nejpříhodnější skladby do filmu. Poprvé jsem to poslouchal s vědomím, že Filip už s námi není. Našel jsem k řadě skladeb jiný vztah. Do kolen mě nejvíc dostávaly vždy Žiletky. Na koncertech mi z nich běhal mráz po zádech. Staronový objev bylo nalezení nahrávky Filipova varhanního koncertu z mikulovské Ditrichštejnské hrobky, kterou jsme pak vydali s Knihonou Václava Havla.
Festival nepopulární hudby Eurotrialog Mikulov
Snažím se poslechnout si všechny nahrávky, co mi posílají kapely. Tedy všechny ne, když napíše kapela s metalovým názvem, tak to by bylo zbytečné pro všechny. Řídím se intuicí, on už zajímavý název kapely hraje velkou roli, a také prezentace v emailu. A pak si poslouchám kapely, které jsem vybral do programu, hlavně proto, abych o nich něco hezkého svými slovy napsal třeba na facebook. A moje děti, procházející pubertou, mi připomínají, že nemám pořád tahat z klobouku kapely mých vrstevníků. Tedy děti mi nic neřeknou, ale pouští si v autě hudbu, kterou mají rádi. A jsem rád, když se trefujeme. Budoár staré dámy, Květy, Mucha, a největší poslední náš hit z auta Katarzia.
Beatles
Ty můžu poslouchat pořád dokola. Hlavně Revolver a Abbey Road. Beatles jsou pro mě kapela číslo 1. Pořád se nestačím divit, co za necelých deset let vyprodukovali za skvělou hudbu, která se mi nikdy neoposlouchá.
Mozart - Don Giovanni
Lásku k Mozartovi jsem měl společnou s Filipem. Ale na něj jsem neměl. Když jsme hledali v jeho pozůstalosti nahrávky, objevil jsem tam Dona Giovanniho v asi deseti provedeních. Pro nás, Pražany, má opera ještě citovou nadstavbu, protože Mozart ji napsal pro Prahu, a světová premiéra se uskutečnila ve Stavovském divadle, kde je Don Giovanni stále ke slyšení a vidění. A je to to divadlo, kde natáčel Forman film Amadeus. Nejvíc miluji scénu, kdy promluví na hřbitově socha komtura.
Ticho
Nejlepší hudba je Ticho. Rád ji poslouchám a hodně často. Ticho očišťuje. A k tomu si pěkně mlčet, a nikam nespěchat. Zpomalit čas a uvědomit si, jak je na světě krásně.
